JAK NA TO - biologicky rozložitelné odpady a dotace z OP Životní prostředí

Biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) je souhrn té části komunálního odpadu, která je schopná aerobního nebo anaerobního rozkladu. V praxi se nejčastěji jedná o odpad ze zahrad (opadané listí, posekaná tráva) a údržby obecní zeleně, významnou část BRKO ale tvoří i zbytky jídel a potravin z domácností. 

Jedním z úkolů odpadové politiky ČR je oddělit BRKO od ostatního odpadového toku a výrazně tak omezit jeho skládkování. Toto opatření je důležité nejen proto, že zvýší kapacitu, a tím i prodlouží životnost současných skládek, ale výrazně se jím sníží také množství skleníkových plynů (methan, oxid uhličitý), které se na skládkách s uloženým BRKO tvoří. Situační zpráva o biologicky rozložitelných odpadech z roku 1995 uvádí, že v komunálním odpadu tvoří BRKO 41 % jeho hmotnosti. Česká republika se jako člen EU zavázala, že do roku 2020 sníží množství biologicky rozložitelného komunálního ukládaného na skládky o 65 % v porovnání s tím, kolik bylo uloženo v roce 1995. V případě nesplnění tohoto závazku hrozí státu ze strany EU vysoké sankce.

Pro velké zjednodušení můžeme proces probíhající na bioplynové stanici (označováno také jako fermentační stanice) popsat tak, že z dovezeného bioodpadu se anaerobní fermentací (rozkladem bez přístupu vzduchu) uvolňuje bioplyn, směs plynů s velkým podílem methanu. Bioplyn je jímán do plynojemu a následně je spalován na kogenerační jednotce, čímž dochází k výrobě elektrické energie a tepla.

Vybudování bioplynové stanice je účelné zejména v případě dostatečného množství BRKO, ideálně by bioplynová stanice měla mít výkon alespoň 500 kW, což představuje svozný okruh cca 160 000 obyvatel.

V kompostárnách probíhá rozkladný proces organické hmoty za aerobních podmínek. Výsledkem je kompost, který se může dál využít.

Na rozdíl od bioplynových stanic je kompostování účelné od jakéhokoliv množství BRKO, ať už na úrovni domácností a nebo obcí.

• integrované systémy nakládání s odpady,
• systémy odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady (mj. systémy pro separaci a svoz bioodpadů),
• zařízení na úpravu nebo využívání odpadů, zejména na třídění, úpravu a recyklaci odpadů (mj. kompostárny a bioplynové stanice)

• obce a města; svazky obcí,
• kraje,
• občanská sdružení; obecně prospěšné společnosti,
  
• podnikatelské subjekty.

• projektovou přípravu (zpracování projektové dokumentace, rozpočtu, žádosti o dotaci apod.)
• propagační opatření (billboardy, pamětní desky, informační kampaň mezi občany - letáky zvyšující informovanost občanů apod.)
• stavební práce
• nákup hmotného a nehmotného majetku – zařízení.

• doklad, ze kterého je patrná právní subjektivita žadatele,
• doklad, kterým je určena osoba pověřená k jednání se SFŽP ČR,
• projektová dokumentace v rozsahu pro územní rozhodnutí, včetně položkového rozpočtu + územní rozhodnutí (souhlas), příp. stavební povolení, pokud je vydáno,
  
• stanovisko místně příslušného krajského úřadu z hlediska potřeb životního prostředí,
• aktuální výpis z katastru nemovitostí,
• analýzu potenciálu tvorby odpadů v zájmové oblasti a materiálových toků dle osnovy uvedené v Závazných pokynech pro žadetele a příjemce (ve verzi k 30.7.2010 na str. 14).

• projekt se podílí na plnění některého z cílů Plánu odpadového hospodářství (POH) ČR, POH Kraje, případně významně řeší POH obce,
• kompost nebo digestát z bioplynové stanice slouží ke hnojení zemědělské půdy (příp. přihnojení městské zeleně),
• projekt je detailně a srozumitelně zpracovaný,
• co nejnižší náklady na zpracovanou tunu odpadu/rok.

Regionální poradenská a informační místa (tzv. RPIM) ENVIC nabízejí bezplatné poradenství při tvorbě projektového záměru a příloh požadovaných k žádosti o dotaci z Operačního programu Životní prostředí.

Kontaktovat nás můžete telefonicky, osobně či e-mailem.

Podrobnosti o nabídce našich služeb naleznete zde.