Bioplynová stanice (BPS) je technologické zařízení, ve kterém dochází k anaerobnímu rozkladu organické hmoty a vzniku tzv. bioplynu - směsi plynů, s vysokou koncentrací methanu (CH4). Ten je následně dál využíván v kogenerační jednotce, která z něho vyrábí elektrickou energii a teplo.
Základní rozdělení bioplynových stanic (BPS)
V praxi se podle typu zpracovaného materiálu dají BPS rozdělit do dvou základních skupin:
tzv. mokré BPS
Touto, u nás již delší dobu využívanou technologií, lze zpracovávat širokou škálu biologicky rozložitelných materiálů (odpadní a účelově pěstovanou biomasu ze zemědělské výroby, jateční odpad, kejdu, čistírenské kaly apod.). Samotný proces probíhá ve fermentační nádrži za kapalného stavu, kde se mícháním tekuté směsi biologicky rozložitelného materiálu uvolňuje bioplyn, který je následně jímán v plynojemu a dál využíván kogenerační jednotkou.
tzv. suché BPS
Tato u nás zatím minimálně využívaná metoda umožňuje zpracovávat biomasu s vyšším obsahem sušiny a jeví se jako vhodná pro zpracovávání biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Obvykle se jedná o systém tzv. garážových fermentorů, do kterých je manipulační technikou zavezen biologicky rozložitelný materiál. Během cyklu není materiál ředěn a promícháván. Uvolňující se bioplyn je jímán a využíván k výrobě elektrické energie a tepla v kogenerační jednotce.
Financování výstavby BPS z OP Životní prostředí
Na výstavbu BPS je možné získat dotaci i z Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP), a to hned ve dvou prioritních osách. Podmínky pro žadatele se ale u obou os v závislosti na účelu budované BPS liší.
Prioritní osa 3. Udržitelné využívání zdrojů energie
V rámci podoblasti 3.1.3 Výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla využívajících OZE jsou podporovány takové BPS, které jsou součástí energetického systému pro kombinovanou výrobu tepelné a elektrické energie, jež jsou využívány nebo prodávány do sítě. Je požadováno, aby vyrobené teplo bylo alespoň z 20 % využíváno mimo vlastní technologickou spotřebu. V rámci této podoblasti je podporována také instalace kogeneračních zařízení, která využívají skládkový či kalový plyn.
Poznámka: Pokud je mimo vlastní technologickou spotřebu využíváno méně jak 20 % vyrobeného tepla, je možné žádost podat do oblasti podpory 3.1.1. Výstavba a rekonstrukce zdrojů elektřiny využívající OZE. Dotace pak dosahuje maximálně 20 % způsobilých výdajů. Toto řešení ale není příliš efektivní.
Výše dotace
Dotace může dosáhnout až 40 % způsobilých výdajů, maximálně však 100 mil. Kč.
Způsobilí žadatelé
O dotaci mohou žádat jen veřejnoprávní subjekty (tj. obce, města, kraje, státní příspěvkové organizace, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace aj.)
K žádosti je nutné předložit zejména tyto doklady
- projektová dokumentace pro územní rozhodnutí včetně položkového rozpočtu,
- stanovisko místně příslušného krajského úřadu z hlediska potřeb životního prostředí
- územní rozhodnutí, stavební povolení (pokud bylo vydáno),
- energetický audit,
- rozptylová studie (pokud je vyžadována zákonem o ovzduší),
- doklad o způsobu zajištění paliva (u výkonu vyšším než 200 kW).
Úplný výčet povinných příloh k žádosti je uveden
v Příloze č. 1. Směrnice MŽP č. 4/2010, ve verzi k 1.11.2010 jsou relevantní strany 13-15.
Hodnotící kritéria žádostí
V zatím poslední uzavřené výzvě (XVII. výzva) byly nejlépe hodnoceny takové projekty, které vykazovaly nejlepší parametry v následujících bodech:
- nízká finanční náročnost snížení emisí skleníkových plynů [tis. Kč/t CO2.rok],
- nízká finanční náročnost jednotky instalovaného výkonu [tis. Kč/kW],
- maximální doba využití instalovaného výkonu [hod/rok],
- vysoké využití vyrobeného tepla mimo vlastní technologickou spotřebu [%].
Znění hodnotících kritérií pro XVII. výzvu je k dispozici
zde.
Prioritní osa 4. Zkvalitnění nakládání s odpady
V rámci podoblast 4.1 Zařízení na úpravu nebo využívání odpadů jsou podporovány takové BPS, které slouží ke zpracování bioodpadů (bioodpad musí tvořit minimálně 20 % vsázky do zařízení) a zároveň zahrnují i další systémové prvky svozu nebo třídění komunálních bioodpadů, případně i ostatních bioodpadů (kromě zemědělských), nebo doplňují již existující systém svozu nebo třídění.
Výše dotace
Dotace má povahu veřejné podpory a je obvykle poskytována v režimu tzv. Regionální investiční podpory. V Plzeňském kraji tedy žadatelé mohou získat dotaci až 30 % (velký podnik), rep. 40 % (střední podnik) a 50 % (malý podnik) ze způsobilých výdajů.
Způsobilí žadatelé
O dotaci mohou žádat veřejnoprávní i podnikatelské subjekty (obce, města, kraje, státní organizace, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, obchodní společnosti, podnikatelské subjekty – fyzické osoby).
K žádosti je nutné předložit zejména tyto doklady
- projektová dokumentace pro územní rozhodnutí včetně položkového rozpočtu,
- stanovisko místně příslušného krajského úřadu z hlediska potřeb životního prostředí,
- územní rozhodnutí, stavební povolení (pokud bylo vydáno),
- stanovisko České inspekce životního prostředí (pokud je kapacita zařízení větší než 10 000 t/rok; v případě využívání vedlejších živočišných produktů je vyjádření ČIŽP nutné vždy),
- analýza potenciálu tvorby odpadů v zájmové oblasti a materiálových toků.
Úplný výčet povinných příloh k žádosti je uveden v Příloze č. 1. Směrnice MŽP č. 4/2010, ve verzi k 1.11.2010 jsou relevantní strany 15-20.
Hodnotící kritéria žádostí
V zatím poslední uzavřené výzvě (XIX. výzva) byly nejlépe hodnoceny takové projekty, které uspěly v následujících bodech:
- zbytkový digestát je využíván převážně na zemědělské půdě, případně na hnojení veřejné zeleně,
- projekt se významně podílí na plnění plánu odpadového hospodářství kraje (obce),
- nízké měrné finanční náklady na t zpracovávaného materiálu v pořízeném zařízení, (náklady nesměly přesáhnout částku 14 000 Kč/ t a rok).
Znění hodnotících kritérií pro XIX. výzvu je k dispozici
zde.
Stanovení prioritní osy
Určujícím faktorem pro stanovení prioritní osy, pod kterou bioplynová stanice spadá, je primární funkce, pro kterou je BPS navržena. Pokud je hlavním cílem zpracování bioodpadů (minimálně 20 % vsázky do zařízení), jedná se o prioritní osu 4, v případě že jde o výrobu elektrické a tepelné energie a vsázka bioodpadů do zařízení nepřesáhne 20 %, jde o prioritní osu 3.
Termíny příjmu žádostí o dotaci
Termíny výzev, ve kterých bude možné podávat žádosti o dotaci jsou průběžně aktualizovány na stránkách www.opzp.cz v sekci Nabídka podpory – Harmonogram výzev.
Využijte při přípravě žádosti služeb Regionálních poradenských a informačních míst ENVIC!
Regionální poradenská a informační místa (tzv. RPIM) ENVIC nabízejí bezplatné poradenství při tvorbě projektového záměru a příloh požadovaných k žádosti o dotaci z Operačního programu Životní prostředí.
Kontaktovat nás můžete telefonicky, osobně či e-mailem.
Podrobnosti o nabídce našich služeb naleznete zde.