JAK NA TO – lokální výstražné a varovné systémy

V posledních letech na našem území dochází stále častěji k povodňovým situacím. Snahou je těmto jevům předcházet, případně pak eliminovat jejich negativní dopady na životy, zdraví a majetek obyvatel.

Pamatuje na to i Operační program životního prostředí (OP ŽP), konkrétně prioritní osa 1. Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, oblast podpory 1.3. Omezování rizika povodní, podoblast 1.3.1. Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany, kde je možné získat dotaci až 90 % způsobilých nákladů na budování či modernizaci lokálního výstražného a varovného systému (LVS).

Cílem podpory budování LVS je zisk okamžitých informací o přívalových srážkách a z nich vznikajících náhlých povodňových situací. Včasné varování pak pomůže povodňovým orgánům i obyvatelům postižených míst získat prostor na reakci ještě dříve, než povodeň území v plné síle zasáhne.  

Zásady budování lokálních výstražných a varovných systémů (LVS) v povodňové ochraně

Pro zjednodušení problematiky řekněme, že prvky výstražného systému v povodí zaznamenávají informace o srážkách a stoupajících hladinách vody v tocích (srážkoměry, hladinoměry), prvky varovného systému na takto získané informace reagují a upozorňují obyvatelstvo na vzniklé nebezpečí (sirény, bezdrátový rozhlas).

Při realizaci výstražných systémů v malých povodích (do 50 km²) platí, že navržený systém musí být technicky jednoduchý, dostatečně výkonný a vysoce spolehlivý. To vše při minimální energetické náročnosti a životnosti v řádu 10 – 15 let. Výstražný systém musí dát výstrahu v dostatečném časovém předstihu a v případě překročení zadaných limitních hodnot automaticky aktivovat povodňové orgány.

Při budování varovného systému v obcích patří mezi nejběžnější zařízení elektronické sirény a místní informační systémy (MIS). Instalovat lze jen takové koncové prvky varování (KPV), které jsou uvedeny v seznamu schválených KPV odsouhlaseném Hasičským záchranným sborem ČR (HZS ČR). Důvodem jsou technické požadavky HZS ČR, např. možnost ovládání těchto prvků na dálku z krajského pracoviště HZS. Seznam schválených KPV naleznete zde.

Postup při budování lokálních výstražných systémů se dá stručně shrnout do několika bodů:

1. Konzultace záměru se zainteresovanými subjekty, kterými jsou Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) a příslušný správce toku (podnik Povodí, Zemědělská vodohospodářská správa) za účelem určení stávajících měrných bodů.

2. Zpracování koncepce lokálního výstražného systému.

3. Výběr měrných bodů pro instalaci měřicí techniky.

4.  Výběr měřicí techniky.

Pro instalaci LVS jsou vhodné zejména:

Při volbě zařízení je nutné vždy zohlednit i náročnost obsluhy. Mezi zařízení vyžadující speciálně proškolenou obsluhu patří zejména radarové sondy.

Měřící stanice musí být schopna zaznamenávat a přenášet naměřená data, proto jsou nevhodné např. hlásiče hladin (informují pouze o překročení stupňů povodňové aktivity) nebo kamerové systémy.

5. Instalace a nastavení měřicí techniky

6. Zabezpečení funkční způsobilosti měřících systémů

Kdo může o dotaci z OP ŽP na lokální výstražné a varovné systémy žádat?

Aktuální termíny výzev je možné sledovat na www.opzp.cz  (složka Nabídky podpory, dokument Harmonogram výzev).
Výše dotace poskytované na realizaci LVS může dosáhnout až 90% způsobilých výdajů. Minimální způsobilé přímé výdaje na projekt jsou stanoveny ve výši 400 tis. Kč.

Které projekty mají největší šanci uspět?

Podmínkou pro čerpání dotace na vybudování LVS je souběžná tvorba digitálního povodňového plánu (dPP) zájmového území. V poslední uzavřené výzvě byly nejlépe hodnoceny (a tudíž měly největší šanci na získání dotace) takové projekty, které splňovaly následující kritéria:

Hodnotící kritéria projektů z XXVII. (poslední uzavřené) výzvy jsou k nahlédnutí zde.

Jaké přílohy je třeba k žádosti o dotaci na LVS připojit?