Přírodě blízká protipovodňová opatření a dotační podpora z OP ŽP

V průběhu měsíců května, června a září 2011 se ve 48 vybraných městech České republiky konají semináře věnované tématu Přírodě blízká protipovodňová opatření. Cílem seminářů je seznámit zájemce o danou problematiku se základními principy těchto krajinotvorných opatření včetně možnosti jejich financování prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP).

V době nedávno minulé, při přechodu na velkovýrobní způsob zemědělství, prošla naše krajina zásadními změnami. Došlo k masivnímu scelování pozemků, s čímž souviselo i rušení přirozených krajinných struktur (remízků, mezí, polních cest) a velkoplošné odvodňování území. Tyto změny s sebou přinesly mnoho negativních důsledků, se kterými se dnes potýkáme. Jedním z nich je snížená schopnost krajiny zadržet vodu, s čím přímo souvisí zvýšené povodňové riziko.

 Při revitalizaci krajiny se tak dostává do popředí potřeba realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření (PBPO). Dle dosavadních zkušeností je nejefektivnější provádět revitalizace od horních úseků toků a postupovat směrem po proudu. Pokud má být protipovodňová ochrana účinná, musí být realizována jako komplexní řešení (tzn. nejen revitalizace samotného vodního toku, ale i podpora zadržení vody v celé ploše povodí). Velmi účinným nástrojem pro podporu opatření realizovaných v rámci revitalizací krajiny jsou tzv. komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). Ty nejen že v řešeném území vymezí plochy podporující akumulaci vody v krajině (vsakovací pásy, meze, remízy), ale vyřeší i vlastnické vztahy, které bývají často největší překážkou pro zahájení vlastních revitalizačních prací.

Dle katalogu PBPO, který vydalo Ministerstvo životního prostředí, lze tato opatření, rozdělit do několika základních skupin. U každého typu jsou uvedeny hlavní cíle, kterých by měla revitalizace dosáhnout:

1. PBPO v nezastavěných územích.

• snížení kapacity koryta,
• umožnění rozlivu povodně v místě, kde voda nepáchá příliš škod (louky).

2. PBPO v zastavěných oblastech.

• zvýšení kapacity koryta na požadovaný návrhový průtok vložením složeného profilu,
• rychlé odvedení vod ze zastavěného území.

3. Opatření na tocích, která zajišťují ekologickou či architektonickou funkci toku a nejsou přímou součástí protipovodňové ochrany.

• opatření obdobná jako u typu 2 - jedná se např. o náhony a boční ramena vodních toků tekoucích intravilánem,
• doplňková opatření pro volný čas a odpočinek – estetické prvky.

 4. PBPO transformací povodňové vlny v suchých retenčních nádržích či poldrech.

• zajištění migrační prostupnosti nádrže pro živočichy,
• zajištění volného transportu splavenin profilem hráze,
• funkční objekty nesmí narušit krajinný ráz.

5. Ochrana fungující retence záplavových území.

• důsledná ochrana stávajících rozlivných ploch (např. podpora a zachování lužních lesů).

6. Navazujících protipovodňová opatření.

• ochranné hrázky chránící zastavěné území,
• zkapacitnění propustků a mostů.

Důležitým faktorem pro vlastní realizaci některého z výše uvedených opatření, je zajištění dostatečného množství finančích prostředků. Vzhledem k tomu, že revitalizační práce obecně bývají finančně velmi nákladná opatření, je málokterý subjekt schopen financovat takové akce kompletně z vlastních zdrojů. Nejčastěji jsou proto takovéto záměry realizovány s pomocí dotace. V současné době je nejvhodnějším dotačním titulem pro podporu výše zmíněných opatření Operační program Životní prostředí.

Operační program Životní prostředí (OP ŽP) nabízí žadatelům o dotaci finance ve dvou základních oblastech:

Oblast podpory 1.3 – Snižování rizika povodní

Tato oblast je dále členěna na dvě podoblasti.

Podoblast 1.3.1 - Zlepšování systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany, kam spadají:

• lokální varovné a výstražné systémy,
• zpracování digitálních povodňových plánů,
• zpracování podkladových analýz pro pozdější realizaci PBPO)

Podoblast 1.3.2 – Eliminace povodňových průtoků přírodě blízkým způsobem, jež zahrnuje:

• přírodě blízké úpravy koryt vodních toků v zastavěných částech obcí,
• budování poldrů o objemu nad 50 000 m³.

Oblast podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny

Zde mohou žadatelé čerpat dotace na projekty:

• podporující zvyšování retenční schopnosti krajiny a obnovy přirozených odtokových poměrů,
• podporující přirozený rozliv vody v nivních plochách,
• podporující opatření proti vodní a větrné erozi,
• zpracování studií podélných revitalizací toků a niv,
• budování poldrů o objemu pod 50 000 m³.

 Výše dotace závisí na oblasti podpory a na typu opatření:

• V oblasti podpory 1.3 činí výše dotace až 90 % způsobilých výdajů.
• Oblast podpory je dále členěna dle typu podporovaného opatření:

- mokřady, tůně, revitalizace vodních toků, revitalizační záměry  obsažené v Plánu oblasti příslušného povodí – výše dotace až 100 %,
- malé vodní nádrže neobsažené v Plánu povodí – výše dotace až 70 %,
- ostatní opatření – výše dotace až 90 %.

Při přípravě projektového záměru a žádosti doporučujeme čerpat informace zejména z následujících webových portálů:

Voda v krajině, web vytvořený speciálně pro potřeby realizace PBPO s využitím  dotace z OP ŽP. Portál obsahuje základní informace o podmínkách OP ŽP, ukázku vzorových projektů PBPO a další potřebné informace.

Povodňový informační systém, tento webový portál obsahuje informace týkající se protipovodňové ochrany měst a obcí, slouží pro snazší sdílení informací o protipovodňové ochraně.

Operační program Životní prostředí, portál obsahující všechny informace o tomto dotačním titulu.

V současné době je v rámci probíhající XXVII. výzvy možno na výše uvedená opatření do 15. července 2011 podávat žádosti o dotace. Pro oblast podpory 1.3 je plánováno otevření výzvy pro příjem žádostí také na měsíce září a říjen 2011.