Přírodě blízká protipovodňová opatření

Povodeň - slovo v posledních letech skloňované stále častěji, slovo obávané, strach nahánějící. Zkusme se na povodně podívat s předstihem a zapřemýšlet nad tím, jak jim čelit, resp. jak alespoň částečně zmírnit jejich ničivou sílu.

Úprava vodních toků v intravilánu měst a obcí musí v první řadě splňovat bezpečnostní kritéria a stabilitu, ovšem existuje několik způsobů, jakými je možno záměr prakticky naplnit. Ve většině případů je možné vytvořit koryto, které si zachovává alespoň částečně přírodě blízkou členitost, podporuje příznivé pobytové prostředí (zapadá např. do systému městské zeleně) a navíc si alespoň z části zachovávat ekologické funkce.

Pokud to charakter okolí toku dovoluje, dalším možným způsobem, jak zvýšit průtočnost území, je vytvoření terénní sníženiny, tzv. bermy, která je schopna pojmout zvýšený průtok při povodni. Rovněž může být sadovnicky upravena a sama o sobě se stát součástí městského systému zeleně.

Posuďte sami, zda Vámi navrhované řešení úpravy vodního toku je vždy nutné řešit výhradně technickými opatřeními, s cílem zvýšit kapacitu koryta, příp. vybudováním ochranných hrází, nebo se pokusit dílem přispět k biologické diverzitě, estetickému zatraktivnění části obce. Právě výše zmíněný přírodě blízký typ opatření bude podporován v rámci OP ŽP, oblastmi 1.3 a 6.4.

Příkladem přírodě blízkého řešení úprav koryt vodních toků je:

Suché a polosuché poldry

Zadržení povodňové vlny je možné řešit rovněž výstavbou suchých či polosuchých poldrů. Jedná se o ohrázované prostory, které dokáží zadržet část povodňového průtoku, kulminační úroveň se tak snižuje a zpomaluje se průběh povodňové vlny.

Rozlišují se dva základní typy poldrů:

Suché poldry nemají žádné stále nadržení vody, celý jejich objem je tedy určen pro zachycení vody při povodni. V poslední době bývá od stavby těchto typů poldrů upouštěno z důvodu technické bezpečnosti (hráz je proschlá a musí v krátké době odolávat plnému zatížení) i ne příliš efektivního hospodaření ve vnitřní ploše poldru.

Z pohledu přírodě blízkých opatření jsou mnohem atraktivnější a funkčnější polosuché poldry, které se vyznačují trvalým částečným nadržením vody. V ploše poldru se tak tvoří mokřady a tůně, může tudy procházet revitalizované koryto vodního toku s doprovodnou vegetací atd. Výhodou tohoto typu poldru je stálé zvlhčování paty hráze. Vedlejším benefitem je pak zvýšení biologické diverzity oblasti vytvořením vodních ekosystémů. V takovýchto poldrech pak již většinou není možné provádět zemědělskou činnost.

Hráze poldrů by měly být citlivě zasazeny do krajiny, s maximálním využitím přirozených tvarů terénu a mírného skloňování břehů.

Výstavba poldrů je finančně podporována dotacemi z OP ŽP. Kritériem je jejich objem, přičemž poldry o celkovém objemu >50 000m3 jsou podporovány prioritní osou 1, podoblast 1.3 – Omezování rizika povodní. Poldry o celkovém objemu <50 000m3 jsou podporovány prioritní osou 6, podoblast 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny. Upřednostňovány  jsou polosuché poldry s částečným nadržením vody, kdy součástí projektu je zároveň výstavba mokřadů či tůní, a revitalizace vodního toku.

Slovníčk použitých pojmů: