SLAVNOSTI JABLEK – UŽ TŘETÍM ROKEM
SLAVNOSTI JABLEK – UŽ TŘETÍM ROKEM
Jako by to bylo loni, kdy Zapomenutá zahrada začala ožívat díky programu „Pěstuj prostor“ za podpory „Plzně 2015“. Ale utíká to a máme tak za sebou už třetí ročník slavností. Co letos zaznívalo snad nejčastěji, byla slova „teda to počasí se povedlo“. A opravdu, přálo nám. Po předchozích zamračených, deštivých a chladných dnech se jako na zavolanou udělal krásný slunečný podzimní den, úplné babí léto. Hned s prvními minutami dorazili první účastníci a začalo se s pracemi. Hrabání trávy, úklid odpadků, vyřezávání výmladků a náletů okolo ovocných stromů… Jiní se zase vrhli na přípravu ohně – vykopali ohniště, sbírali dřevo po okolí a připravovali jej, aby se posléze dobře přikládalo.
Někteří se vypravili i natrhat jablíčka, ale letos jich bylo opravdu malinko. Většina tentokrát pocházela ze sadů v Nebílovech. A tak se jako loni i předloni strouhalo a strouhalo, až došlo na samotné lisování lahodného čerstvého moštu. Když už se oheň pěkně rozhořel, začalo se pracovat na povidlech, která se vařila v kotlíku nad plápolajícím ohýnkem. V druhém kotlíku jsme si pak k povidlům ukuchtili ovesnou kaši.
Letos také dorazili skvělí hudebníci, kteří hráli na rozličné nástroje – bubny a bubínky, didgeridoo, flétničky i různá drnkátka. Ale nehráli jen oni, nechali přítomné malé i velké, aby si hru na nástroje sami ozkoušeli. A pak už se pomalu smrákalo a stmívalo. A když už byla úplná tma, všichni se semkli u ohně za stále znějící hudby. V kotlíku se vařil kořeněný mošt na zahřátí a romantické duše se mohly projít a z té atmosféry možná snad i proletět pod korunami stromů, v nichž zářily svíčky v rozvěšených sklenicích.
I letos to tak bylo krásné. Sešlo se nás okolo stovky, od těch nejmenších až po ty, co opravdu mnoho pamatují. S letošním rokem skončila finanční podpora od spolku „Pěstuj prostor“ skrz prostředky „Plzně 2015“, za kterou tímto děkujeme. I tak ale chceme Slavnosti jablek v Zapomenuté zahradě dále pořádat. A podaří se nám to, když o ně budete stát i vy a budete-li chtít, přiložíte ruku k dílu. Tak zas někdy v Zapomenuté zahradě na viděnou…