ZELENÉ FASÁDY

Ozelenění fasád je jednou z dalších možností, jak uplatnit zeleň ve městech tam, kde není prostor pro klasickou zeleň ve volné půdě, případně ve velkých nádobách a dokonce i tam, kde není možné uplatnit zelené střechy. Může ve městech velmi efektivně řešit stejné problémy, o jakých jsme psali v článku o zelených střechách zde, tedy zvýšením vlhkosti skrze odpar snížit teplotu a prašnost. Efekt vhodně popnutých či osázených fasád rušné ulice může být díky velké ozeleněné ploše opravdu významný.

To vše opět samozřejmě v ideálním režimu za využití srážkové vody, která může být např. zachytávána ze střech popnutých objektů a využívána k zálivce ozeleněné fasády. Současně velká plocha zeleně v případě srážek působí pozitivně i pasivně – nemalé množství vody se zachytí na povrchu rostlin a posléze je odpařováno do okolního prostředí - opět pro město se všemi svými přínosy.  V současné době jsou novým trendem tzv. vertikální zahrady, nejprve se ale pojďme podívat na „klasiku“ – popínavé rostliny.

POPÍNAVÉ ROSTLINY

Výhody  a přínosy použití popínavých rostlin v městském prostředí

Prostorové nároky

• Z minimální plochy potřebné pro kořenění a plochy pro vyrůstání kmínku vzniká obrovská funkční vertikální plocha zeleně

• Možné využití ve stísněných podmínkách – ulice, využívané proluky, malé dvorky atp.

Ekonomické

• Celkově v poměru k ploše, funkčnosti a estetické hodnotě zeleně malé nízké finanční nároky

• U druhů nevyžadujících konstrukci ani vyvazování (Břečťan obecný, Přísavník trojčetný) naprosto minimální finanční nároky – pořízení i péče

Klimaticko-hygienické

• Blíží se stromům -> nežli strom vyroste do větších rozměrů a je schopen vypařovat stovky litrů za den, trvá to až desetiletí, kdežto popínavé rostliny se tomuto stavu dokáží přiblížit za výrazně kratší dobu a podobnou měrou fungovat jako vzrostlé stromy – výpar vody -> zvlhčení, ochlazení, snížení prašnosti

• Velmi vysoké potlačení hluku

• A další přínosy

Stavebně-technické

• Funkce tepelné izolace -> jižní stěny opadavé druhy (v zimně bezlistý stav -> slunce ohřívá omítku, v létě olistění – zabraňuje přehřívání), severní stěny – neopadavé druhy -> celoroční izolace

• Celkově tlumí teplotní výkyvy -> snižuje pnutí stavebních materiálů

• Ochrana před povětrnostními vlivy

• Za vhodných stavebních a hydrogeologických podmínek odvlhčení budov při růstu ze základové spáry

Esteticko-psychologické

• Poutavý a esteticky hodnotný prvek

• Eliminuje vandalismus – nelegální sprejerství a výlep

Výhody popínavek jsou tak nesporné. Přesto všechno jsou ale popínavé dřeviny stále nedoceněným prvkem městské zeleně i prvkem zeleno-modré infrastruktury s cílem zlepšení mikroklimatu měst. Všechny výše uvedené výhody a přínosy jsou, tak jak to ale platí v každé věci a v každém oboru, podmíněny kvalitním výběrem vhodného druhu na vhodné stanoviště. Některé popínavé rostliny nepotřebují žádné konstrukce a přichytí se samy na obyčejnou omítku, ale zase mohou vrůstat i do prostoru oken, pod střešní krytinu atp. Jiné druhy zas vyžadují konstrukci, po které se mohou pnout a naopak tam, kde konstrukce není, tedy např. v oblasti oken, nerostou – nestíní. Užití takových konstrukcí pak musí splňovat celou řadu požadavků ve vztahu k rostlinám i stavbě, po které se rostliny mají pnout. Je nutno řešit i bezpečností stránku věci a postupovat tak v souladu stavebních a požárních norem. V neposlední řadě nesmíme zapomenut na budoucí údržbu, kterou méně či více vyžaduje každá městská zeleň.

VERTIKÁLNÍ ZAHRADY

Postupný rozmach, zejména v zahraničí, zažívají tzv. vertikální zahrady. Na stěny běžných, či již s tímto záměrem projektovaných budov je připevněna speciální konstrukce s izolací umožňující osázení rostlinami, a to i takovými, které nejsou primárně uzpůsobené k růstu ve svislici. Tento ozeleňovací prvek se postupným vývojem zpočátku spíše zatraktivňujícího prvku architektury a zeleným poutačem  bohatších firem a investorů pomalu stává jednou z plnohodnotných složek městské zeleně mající za cíl podílení se na zlepšování mikroklimatu měst spolu s uplatněním systémů dobrého nakládání se srážkovými vodami. Toto ovšem platí u systémů využívajících pěstování ve speciálních substrátech, oproti hydroponickému pěstování, které nese velké nároky na vodu a umělá hnojiva, spotřebu energie na čerpání a recyklaci vody atd. Vertikální zahrady jsou ještě stále převážně budovány firemními společnostmi jako součást marketingu, pořizovací náklady jsou velmi vysoké. Postupně se ale zařazují i do městských a státních investic  - ve světě můžeme vidět např. vertikální zahrady v průčelí silničních tunelů, staveb metra atd.

Poznámky k záměru založení:

Každá vertikální zahrada je zcela individuální dle daných podmínek a vyžaduje tak vždy specifické navržení rostlinného materiálu. Projekt, realizaci i péči by měly provádět subjekty pouze s profesionálními znalostmi problematiky. Stavebně technická hlediska je třeba zodpovědně řešit obdobně jako u konstrukcí s popínavými dřevinami. V našich podmínkách je nutno počítat, že na konci vegetačního období dojde k opadu listů (počítat s jeho úklidem) a v době vegetačního klidu bude tak vertikální zahrada převážně v bezlistém stavu.

Text a foto: ENVIC.

Projekt „Hospodaření se srážkovými vodami na území města Plzně – motivační kampaň 2016 / 2017 / 2018“ je podpořen z Fondu životního prostředí města Plzně.

Pár obrázků ozelenění fasád na ukázku, postupně galerii výrazně rozšíříme o zajímavé příklady od nás i ze zahraničí.