Psychologický, zdravotní a sociální význam zeleně

To, že zeleň pozitivně ovlivňuje psychiku člověka a skrze ni i tak jeho fyzický stav, už nepatří do nějakých esoterních oblastí ale je věcí doloženou a vědeckými studiemi potvrzenou. Zeleň v těchto souvislostech dokáže ovlivňovat i kvalitu okolního prostředí a to právě opět skrze ovlivnění naší psychiky – nás samých.

 

Vliv zeleně na psychické a fyzické zdraví člověka

Vrátíme-li se ale k úvodu, tak bylo řadou studií prokázáno, že obyvatelé měst, kteří mají ve svém okolí dostatek vegetace nebo je alespoň v docházkové vzdálenosti v jejich nejbližším okolí, jsou na tom zdravotně výrazně, psychicky i fyzicky, lépe. Na pěkně zpracovaný souhrn těchto studií se můžete podívat v prezentaci paní MUDr. Růženy Kubínové a RNDr. Vladimíry Puklové na stránkách Státního zdravotního ústavu - www.szu.cz ZDE.

Tato zjištění pak lze uplatnit i jako doplňující léčebný proces tam, kde už zdravotní problém nastal. Pacienti, kteří mají v rámci své hospitalizace přístup anebo alespoň výhled do zeleně, jsou na tom lépe nejen psychicky, ale lépe probíhá i jejich fyzická rekonvalescence, neboť skutečně – psychika souvisí se vším. A ono když se zamyslíme, kde jinde dělat prostředí příjemnější, než-li právě v nemocnicích či léčebnách dlouhodobě nemocných. Jako zdařilý příklad v této oblasti můžeme uvést pavilon Onkologie a radioterapeutické kliniky FN Lochotín. Na budově je uplatněna přístupná zelená střecha, ozeleněná jsou ale i jednotlivá víceúrovňová atria a opět včetně jejich střech. Například tak výhled z čekárny je zde do krásné zeleně, na rozdíl od jinde tradičních pohledů na odstavená zpuchřelá lehátka a kolečková křesla, kdy takový pohled sklíčí i člověka zdravého. Pohled z okna horní budovy je pak na velkou zelenou střechu, opět na rozdíl od jinak běžného a častého letního pohledu na rozpálený asfalt, parkoviště či jinou lepenkovou či plechovou střechu. Zelené střechy zde ale plní i celou řadu pro tento objekt, areál i celé město důležitých a potřebných funkcí – o všech i přímo o v tomto směru zdařilé budově se dozvíte ZDE.

 

Městská zeleň a „Efekt rozbitého okna“

Dobře zvolená, vysazená a opečovávaná zeleň ale nedělá jen samotné místo krásnější, ale dokáže kultivovat i širší okolí. A to opět kultivací nás samých. Opět byla dělána pozorování i studie, že tam, kde je více takového kvalitní zeleně, je mnohem nižší míra vandalství, nepořádku a v návaznosti i kriminality. Podobné pozorování můžeme provést i zcela laicky na Plzeňských příkladech. Jistě lze namítnout třeba obsazování laviček pod pergolami v sadovém okruhu skupinkami problematických osob. Zkusme ale zauvažovat, jak by prostor s aktivitami těchto skupinek vypadal, kdyby měl charakter některých šedých zapadlých zákoutí, průjezdů atp. A není to jen tím, že se je o park staráno i formou úklidu.

Tento fakt vychází, či je spíše pojmenován a vykládán tzv. „efektem rozbitého okna“. Jde o kriminologickou teorii, která popisuje jev, kdy drobnými negativními jevy ve veřejném prostoru, např. právě rozbitými okny, poházenými odpadky a i absencí zeleně je člověk negativně stimulován k tomu, že např. taktéž pohodí odpadky na ulici, posprejuje fasádu atp. Negativní stav prostředí se dále prohlubuje a přichází další negativní stimulace vedoucí až ke kriminalitě v daném prostředí, která se pak logicky postupně přelévá do prostředí okolního.

Tato teorie je však skutečnou praxí, potvrzenou řádným experiment. Níže uvádíme citace z pěkně zpracovaného článku (ZDE) z ekonomického webu roklen24.cz:

Příkladem empirického potvrzení efektu rozbitého okna je experiment, který provedl Charles C. Branas, předseda epidemiologického oddělení na Mailman School of Public Health na Columbijské univerzitě spolu s kolegy z Pensylvánské univerzity. Práce výzkumníků se soustředila na vyčištění a ekologizaci volných ploch ve vybrané části města Filadelfie (celkem bylo „vylepšeno“ 541 volných parcel). V dalších letech byl pak monitorován dopad na kriminalitu a další proměnné.

O 18 měsíců později byly vyhodnoceny výsledky. Na základě dat místní policie se zjistilo, že oproti situaci před „ekologickou intervencí“ došlo ke snížení počtu násilných zločinů o 30 %. Jak dále závěry experimentu shrnuje PHS blog, došlo k 58% poklesu strachu lidí a k 78% nárůstu využívání venkovních prostor. A jak přitom dodávají autoři, jsou to právě lokality podobné této, které sice na první pohled působí bezútěšným dojmem, avšak právě proto zde může mít i malá „zelená akce" velký efekt.

Z amerických statistik přitom vyplývá, že v místech, kde je v blízkosti budov relativně hodně zeleně, je o 52 % méně trestných činů obecně, o 48 % méně majetkových trestných činů a o 56 % méně násilných trestných činů oproti místům, kde je přírody relativně málo či zde není vůbec. Rovněž obyvatelé domů umístěných v zelenějších lokalitách reportují v menší míře domácí násilí, a to o 25 %.

 

Vztah skrze vlastní podíl práce – Alej absolventů

Užití zeleně si samozřejmě nelze idealizovat jako samospasný a zázračný prostředek. Bohužel nezřídka si můžeme všimnout, že i zeleň samotná je předmětem přímo cíleného útoku vandalství. Ač je to normálně uvažujícímu člověku těžko k pochopení, jde například o zlomení kmínku - celého nově vysazeného stromu. Často jsou za tímto „siláckým“ výkonem pubertální mladící, potřebující si tímto způsobem dokázat svoji fyzickou sílu, už ale nevědomě ostatním tak i svoji slabost duševní. Podobný neduh trápil i šumavský Vimperk. Na odboru životního prostředí tak přišli s myšlenkou „Aleje absolventů“. Žáci 9. tříd, když opouštějí zdejší základní školu, slavnostně vysadí společnými silami za svou končící třídu strom. Konkrétně dub, s každým rokem stromy přibývají a vzniká tak celá nová, dubová alej.

To by nebyla myšlenka až zas tak revoluční, stromy, s menšími i staršími dětmi, studenty atd. se sází (a to je fajn) vcelku často. Zde jde ale o to, že žáci musí odvést veškerou práci, ne jen symbolicky strom zasadit. Musí tak ručně vykopat pro realitně velký strom výsadbovou jámu (a to pořádnou, takovou jaká má být – konec konců, jsou pod dohledem samotného odboru ŽP :) i těžkou palicí zatloukat kůly, ochraňujíc strom mimo jiné právě před vandalstvím. Tím, že žáci zakusí i tuto těžkou práci, mají ke svému stromu daleko hlubší vztah a ten se přenáší s uvědoměním obecných hodnot i na stromy ostatní. A světe div se, výsledek se opravdu dostavil. Od založení této tradice lámání mladých stromků ve Vimperku významně ubylo. Více se o vimperské „Aleji absolventů“ dočte ZDE, kde naleznete i bohatou fotogalerii.

 

Zeleň v našich sídlech tak není jen o kráse a jejích technických přínosech ale pomáhá nám být v dnešním složitém světě nalézat v sobě to lepší – to co je snad opravdové a přirozené. Přiklonit se ke kráse, klidu a míru, na rozdíl od neklidu, devastace a nesounáležitosti. Úcta k přírodě je tak cestou k úctě i k nám samým.

 

Článek byl zpracován v rámci projektu „Plzeň – město, které se zelená“ který byl podpořen z Grantového programu Plzeňského Prazdroje.

 č.
 č.
 č.

[Přeskočit navigaci]

AKTUALITY

Pasivní a soběstačné domy Plzeň - Building day 11. 4. 2024

09.03.2024

Zajímá vás pasivní dům, technologie, inovace a soběstačnost ve stavebnictví? Pak vás srdečně zveme na Building Day, akci plnou přednášek a inspirace.

více info »

STŘECHY PLZEŇSKÝCH ŠKOL A ŠKOLEK SE MOHOU ZAZELENAT.

15.06.2022

Plzeň pomůže se statickým posudkem, projektem i samotnou realizací. Zelené střechy každým rokem nabývají na významu. Nejsou jen zpestřením, ale mnohdy i jedinou cestou, jak např. zmírnit přehřívání tříd nad vstupní halou školy. Zlepšují...

více info »

EXKURZE: Zeleno-modrá infrastruktura - Lochotínský park

19.09.2022

Jako doplnění nedávné konference "ZELENO-MODRÁ INFRASTRUKTURA: Souvislosti – Inspirace – Zkušenosti" jsme pro Vás připravili ještě jednu exkurzi, a to ke dvěma opatřením, o kterých byla na konferenci řeč. Jedná se o tůně na srážkovou vodu v...

více info »

ENVIC je sehraný tým zkušených lidí, který přináší inspiraci ke zlepšování kvality života. Poradíme, jak úsporně bydlet, dobře jíst a vařit, zahradničit ve městě, pečovat o krajinu a veřejný prostor a jak získat dotace. Pořádáme Plzeňské farmářské trhy, exkurze a semináře pro veřejnost i odborníky. Pomáháme profesně růst v oblastech gastronomie, zemědělství, stavebnictví a veřejné správy.

© 2013  ENVIC, o.s. / Prešovská 8, 301 00 Plzeň / telefon: 377 220 323
e-mail: ic.plzen@envic.cz / www.envic-sdruzeni.cz

Design: Hanja.eu / Web system: ANTstudio.cz