REPORTÁŽ Z EXKURZE PO REVITALIZACÍCH

Spolu se starosty – účastníky kurzu „Voda v sídlech a ve volné krajině“ jsme na drobných vodních tocích města Prahy navštívili několik revitalizací ve výstavbě i již úspěšně provedených a fungujících. Ač se jednalo o Prahu, šlo o takové realizace, jejichž charakter, principy a zkušenosti z budování jsou přenositelné v podstatě na jakékoli drobné vodní toky ať už velkých měst nebo malinkých osad. Odborným průvodcem nám byl Ing. Jiří Karnecki z odboru životního prostředí Magistrátu hl. m. Prahy.

Prvním zastavením exkurze bylo Staré náměstí u Ruzyňské věznice. Místní parčíkem před věznicí protéká Litovicko-šárecký potok, který jsme doprovázeli skoro celý den. Jeho koryto zde bylo nevhodně upraveno do podoby hlubokého betonového lichoběžníku. Při běžných vodních stavech zde protékalo sotva 5 cm vody a potok se svým stokovým, technickým charakterem působil v parku spíš jako cizorodý prvek.  V rámci revitalizace bylo betonové opevnění toku vybouráno a vytvarováno za použití těžké balvanité rovnaniny. Lidem byl umožněn přístup k vodě, břehy byly doplněny vegetací a potok se tak stal atraktivní součástí parku.

Charakter toku před a po revitalizaci. Stav z roku 2012.

Další navštívená lokalita byla nedaleko po proudu téhož potoka, který se však „ztratil“ v betonovém zatrubnění. Hned u brány Ruzyňské věznice totiž mizí v podzemí a vynořuje se až pod Letohrádkem Hvězda. V úseku mezi zdí obory a silnicí bylo zatrubnění potoku však zcela bezúčelné a tak bylo betonové zatrubnění zrušeno a na vodní hladinu opět dopadají sluneční paprsky. Opevnění toku bylo provedeno stejným způsobem jako u předchozí lokality, tedy velkými balvany do přírodě blízké podoby.

Otevřené koryto se stalo vysoce estetickým prvkem obytné lokality. Stav z roku 2012.

I další tři zastavení byla na stejném potoce. Tentokráte se jednalo o revitalizace shodné s těmi, které se realizují ve volné krajině. Na lokalitách Jenerálka, Zlatnice a Žežulka bylo koryto toku navráceno zpět do nivních luk vytvarováním staronového koryta spolu s mnoha tůněmi. Koryta jsou mělká, meandrující a s možností jejich dalšího samovolného vývoje.

Nově zbudované koryto a tůně těsně po dokončení v roce 2012. Nyní je již svým vlastním vývojem mělčí a tak blízké přirozeným přírodním tokům.

Po obědě jsme se přesunuli k vodnímu toku Rokytka. Nejdříve jsme navštívili část, kde bylo koryto čerstvě po úpravách – celkově rozvolněno a zpřírodněno, včetně umístění mrtvé dřevní hmoty do toku. Součástí revitalizace byl i úklid a úprava bezprostředního okolí mající za cíl umožnění příjemných procházek kolem říčky. O kus dále jsme byly přítomni právě probíhajícím pracím – přeložení napřímeného koryta do nivní louky se všemi charakteristikami jako v předchozím příkladu na Litovicko-šáreckém potoce. Dále podél proudu jsme si prohlédli dva balvanité skluzy, které jsou schopné překonat migrující ryby namísto nyní již zrušeného vysokého přepadu a nefunkčního jezu. Posledním zastavením ještě níže na toku Rokytky bylo opět nově zbudované přírodní opevnění toku nahrazující to dosavadní betonové.

Veškeré úpravy byly provedeny jako přírodě blízké a zároveň navyšují protipovodňovou ochranu i rekreační atraktivitu řešených území. Obdobné exkurze máme v plánu realizovat i jako jednorázové akce, v případě zájmu nás tak neváhejte kontaktovat.

Fotogalerie z odborné exkurze z prosince 2013, v rámci vzělávacího programu "Voda v sídlech a volné krajině"